Dědictví, které nikomu nechybělo? aneb Zapomenuté poklady příhraničí Ein Vermächtnis, das niemand vermisst hat? oder Die vergessenen Schätze des Grenzlandes

Aby bylo možné něco prohlásit za kulturní dědictví, měla by v daném společenství panovat shoda na jeho nezpochybnitelné hodnotě a významu. Tyto parametry (mj. jedinečnost) slouží jako měřítko toho, co považujeme za cenné, co stojí za to chránit a předávat dalším generacím. Co se ale stane s nehmotným kulturním dědictvím místa, které zcela zmizí ze zemského povrchu?

Kdo bude schopen spojit předměty uložené v muzeích a depozitářích po světě s příběhy a místem jejich původu – navrátit jim smysl? Nebo bychom spíš měli hledat jejich nové, v současné době relevantní významy? Na tyto otázky se prostřednictvím konkrétních, dosud neznámých příkladů – příběhů z krušnohorské krajiny pokusí odpovědět Veronika Kupková. Během večera bude možné mj. diskutovat i o tom, proč je dobré zkoumat kulturní (nehmotné) dědictví v jiných než národních kategoriích.

Um etwas zum Kulturerbe zu erklären, sollte ein Konsens innerhalb der Gesellschaft über den unbestrittenen Wert und seiner Bedeutung bestehen. Diese Parameter (u.a. Einzigartigkeit) dienen als Maßstab dafür, was als wertvoll und schützenswert erachtet wird, und was wir an künftige Generationen übergeben wollen. Was geschieht aber mit dem immateriellen Kulturerbe eines Ortes, der völlig von der Erdoberfläche verschwindet?

Wer wird in der Lage sein, die in Museen und Depositorien in der ganzen Welt gelagerten Objekte mit den Geschichten und Orten ihrer Herkunft zu verbinden – wer gibt ihnen ihre Bedeutung wieder? Oder sollten wir lieber nach ihren neuen, aktuellen Bedeutungen suchen? Veronika Kupková versucht, diese Fragen anhand von konkreten, bisher unbekannten Beispielgeschichten aus dem Erzgebirge zu beantworten. Im Laufe des Abends kann u.a. diskutiert werden, warum es gut ist, kulturelles (immaterielles) Erbe in anderen als nationalen Kategorien zu untersuchen.